Vím, kde bydlíš; tam, kde je trůn satanův. Avšak pevně se držíš mého jména a nezapřel jsi víru ve mne ani ve dnech, kdy můj věrný svědek Antipas byl zabit mezi vámi, tam, kde bydlí satan. (Zj 2, 13)
Nadpis dnešní úvahy je inspirován hodnocením sboru v Pergamu Pánem církve. Adresát – anděl církve – tedy ten, koho Pán sboru poslal, se osvědčil ve víře za velmi těžkých podmínek; vždyť jeho věrnost Kristu ho mohla stát život. Za svůj postoj víry je plným právem chválen. I mnozí naši předkové museli trpět nebo dokonce zemřít kvůli svému nezlomnému vztahu ke Kristu. Někdy se jimi chlubíme. Ale jak bychom v podobných situacích obstáli my? Ve vlastní síle bychom to nezvládli. Východiskem je pevně se držet Krista a vše svěřovat do Jeho rukou. Můžeme být – a snad i jsme Pánu Bohu vděčni za to, že v současné době nejen nejsme pronásledováni, ale že nadto máme velikou svobodu k vyznávání a zvěstování Ježíše Krista. Přesto i nám, a snad ještě více než v Pergamu hrozí nebezpečí, že se necháme ovlivňovat různými duchovními proudy, které nás budou rozdělovat a odvádět od Pána Ježíše Krista. Při tom mohou vypadat velice zbožně. Mohou se dokonce dovolávat Pána Boha a odkazovat na Bibli. Vždyť i starozákonní Balám (Bileám – viz 4M 22. až 25. kapitola a 4M 31, 8.16) znal Boha, a dokonce říkal to, co se Bohu líbilo. Dobrořečil Izraeli – a přece byl příčinou modloslužby a smilstva izraelského lidu. Také Pán Ježíš upozorňuje: „Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli Otce mého v nebesích“. (Mt 7, 21; čti i v. 23 a 23). A apoštol Pavel varuje: „Nedejte se strhnout všelijakými cizími naukami.“ (Žd 13, 9a) Rozmanité duchovní proudy se snaží pronikat i do BJB. Obstojíme jedině tehdy, jestliže se budeme pevně držet Pána Ježíše Krista. Pak nebudeme tolerovat hřích ani se nestaneme otroky všelijakých svých či cizích nauk a lidských předpisů. Ale nezapomeňme: Konečné slovo má Pán církve!
Dobroslav Stehlík (Vikýřovice)
