Já budu pást své ovce a já je budu ukládat, je výrok Panovníka Hospodina. Hynoucí vyhledám a zapuzenou přivedu zpět, polámanou obváži a nemocnou posilním. Tučnou a silnou vyhladím; budu je pást spravedlivě. (Ez 34, 15-16; CSP)
Nechceme být v životě sami. Téměř nikdy taky nejsme. Většinou jsou kolem nás další lidé, přesto si někdy sami připadáme. Někdo pak hledá pomoc u jiných, jiný se uzavírá sám do sebe. Je to paradox. Žije nás v naší zemi více než 10 milionů, daří se nám čím dál líp, ale v duši jsme osamocenější a spokojenost nám to nepřináší.
Někdy jako Kristův učedník propadám malomyslnosti taky. Je mi moc líto rozpadlých manželství v církvi. Nemocných a ztrápených kolem mě.
Je to jako balzám pro duši pak do svého srdce ukládat slova proroka a rozjímat nad nimi. Sám Hospodin nás ukládá ke spánku. On se o nás stará. On je spravedlivý, ne soudci a vládci v naší zemi. Nemusím mít strach, co bude zítra. I kdybych onemocněl nebo se zranil, přichází On sám a pečuje o mne. A přesto jsou dny, kdy se jako by ztratím. A on Sám, dobrý pastýř, se vydá hledat tu, která bloudí.
Norbert Volf (Uherské Hradiště)
