Rozpomeň se prosím na slovo, které jsi přikázal svému služebníku Mojžíšovi: „Zpronevěříte-li se, já sám vás rozptýlím mezi národy. Když se však obrátíte ke mně a budete má přikázání zachovávat a podle nich jednat, pak i kdyby někteří z vás byli zahnáni až na okraj světa, i odtamtud je shromáždím a přivedu na místo, které jsem vyvolil, aby tam přebývalo mé jméno.“ (Neh 1,8-9)
Nehemjáš byl mužem modlitby. V modlitbě vyvyšoval Boha (Neh 1,5) a mluvil o Boží velikosti (Dt 7,21). Poté vyznal hřích, osobní i společný a potvrdil, že Bůh slyší modlitby svého lidu a odpouští mu hříchy (Neh 1,6-7). To ukazuje Nehemjášovu víru a pokoru. Bůh je milující a milosrdný, ale také svatý a spravedlivý; proto soudí a trestá ty, kdo nedodržují jeho zákony a přikázání. Obnovuje a vykupuje svůj lid, pokud se k němu vrátí a poslouchá ho (Neh 1,9). Nehemjáš připomíná Mojžíšova slova o nebezpečí odpadnutí Izraele a příslib Božího milosrdenství. Hospodin uzavřel smlouvu s Abrahamem a jeho potomky; dal Izraeli Zákon, smlouvu o požehnání nebo prokletí, která byla založena na poslušnosti vůči němu. Pokud budou poslušným lidem, bude se jim v zemi dařit a jejich nepřátelé budou podrobeni. Pokud poslouchat nebudou, přijdou na ně prokletí.
V té době se Nehemjáš věnoval obnově Jeruzaléma, a tak svou modlitbu zakončil prosbou o Boží milosrdenství a soucit. Podle Ezdráše 4 nařídil Artaxerxes zastavit práce v Jeruzalémě a Nehemjáš věděl, že z lidského hlediska jsou šance na změnu mizivé. Když apeloval na Boží milosrdenství a slitování, připomněl Hospodinův soucit s jeho lidem. Kající vyhnanci se nakonec se svolením a podporou perského krále pod vedením Zerubábela a Ezdráše vrátili do Jeruzaléma. Na cestu se mohli vydat svobodně, ale Nehemjáš svobodný nebyl, protože byl zaměstnán u královského dvora v Súsách. Jestliže však Bůh v Písmu tak jasně mluvil o shromáždění svého lidu z nejzazších končin a slíbil, že ho přivede na místo, které si vyvolil jako příbytek pro své jméno, pak tento slib naplní i v Nehemjášově osobní zkušenosti, ať už jsou lidské překážky, politické problémy a přírodní obtíže jakékoli. Taková byla Nehemjášova víra v Boha smlouvy.
Nehemjáš nás vybízí k modlitbě a hledání Božího milosrdenství a věrnosti. Máme se modlit a pamatovat na to, kdo je Bůh a co slíbil. Nemusíme mít strach z naší situace. I když sejdeme z cesty a žijeme ve vzpouře vůči Bohu, vždy existuje naděje, že náš vztah s Bohem bude obnoven, pokud se k němu vrátíme v pokoře a pokání. Boží zaslíbení nám dává důvěru, že nás obnoví. Boží tresty neslouží k našemu zničení, ale k jemnému vedení směrem k jeho lásce.
Stanly & Sweena (IBCP – Mezinárodní sbor Praha 3)
