Přistupme, klaňme se, klekněme, skloňme kolena před Hospodinem, který nás učinil. On je náš Bůh, my lid, jejž On pase, ovce, jež vodí svou rukou. (Ž 95, 6-7)
Žalm 95 začíná popisem Božího stvoření. Pisatel poukazuje na to, že všechno je dílo rukou Hospodina. On vytvořil kopec, který se tyčí za naším městem. Dal tam vyrůst každému stromu a řídí, kam se dále budou pnout jednotlivé větve. Ptákům ve stromoví říká, kdy a kam mají odletět na zimu. Vytvořil každý fyzikální zákon a vytvořil i každého člověka zvlášť se vším, v čem vyniká, i se vším, v čem je slabší než ostatní. Bůh není postavou v dálce, která nás řídí jako loutky. Není ani beztvarým „čímsi nad námi“, co nás stvořilo a teď už se o nás nezajímá. Je všemocným Tvůrcem vesmíru a my můžeme přebývat v Jeho blízkosti. Stvořil nás, abychom ho podobně jako ptáci ve stromoví mohli uctívat svým životem. Dejme si dnes prostor a čas na to uvědomit si, jak doopravdy mocného máme Boha. Pojďme, přistupme, klaňme se, klekněme před Hospodinem. Vždyť On je náš Bůh a jako svoje stádo nás vodí svou mocnou rukou!
Tereza Němejcová (Aš)
