Žena, když rodí, má zármutek, neboť přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná už na soužení pro radost, že na svět přišel člověk. I vy máte nyní zármutek. Uvidím vás však opět a vaše srdce se zaraduje a vaši radost vám nikdo nevezme. (J 16,21-22)
Pán Ježíš připravuje učedníky na věci, které se mají stát. Učedníci mají plno otazníků. Pán Ježíš to vnímá, a tak se snaží jim názorně ujasnit to, co má nastat. Snaží se jim přiblížit, co mají očekávat. Připravuje je na to, že se budou rmoutit, budou prožívat soužení, ale to vše se nakonec promění v radost.
Jako příklad uvádí ženu, která se připravuje k porodu. Zármutek je součástí očekávání změny. Mít zármutek není nic špatného. Mohu se těšit, že po něm přijde radost. Pán Ježíš to připodobňuje k pocitům ženy před porodem. Chvíli prožívá zármutek, ale radost z nového života je mnohem silnější. Nově narozené děťátko je pak obrovská radost – a nejen pro ni.
Tímto přirovnáním byli učedníci informováni, co se bude dít, než Pán Ježíš odejde. Budou mít sice zármutek, ale ten vystřídá veliká radost. Protože neodchází natrvalo. Zažijí něco těžkého, co se musí stát, aby zažili velikou radost. Znova uvidí svého Pána a jejich radost bude trvalá. Nikdo jim ji nevezme. Pán Ježíš stojí na začátku a bude s nimi i na konci. Smrt je přemožena láskou.
Do života každého z nás přichází bolesti, trápení, ale to všechno jen dočasně. Máme privilegium žít ve stálé, trvalé radosti, kterou nám zajistil Pán Ježíš Kristus. Ať procházíme jakoukoliv bolestí, postavme se na zaslíbení radosti. Náš Pán poznal zármutek proto, abychom já i ty mohli prožít i dnešní den v plné radosti v Kristu.
Helena Včeláková (Praha 3)
