A uslyšel jsem mocný hlas z trůnu, který řekl: „Hle, Boží stánek s lidmi; bude přebývat s nimi a oni budou jeho lid, a sám Bůh bude s nimi a bude jejich Bohem. A Bůh setře každou slzu z jejich očí. A smrti již nebude, ani žalu ani křiku ani bolesti již nebude, neboť první věci pominuly.” (Zj 21, 3-4; CSP)
Bůh promluvil a sděluje nám, že budeme spolu. My jako Boží lid a Hospodin budeme přebývat společně a Bůh nám bude vládnout. Zatím dnes nezažíváme na vlastní oči tyto události, ale můžeme se toho dočkat. Měli bychom se připravovat. Když budeme věrní Bohu, tak nás to někdy může dostat do různých nepříjemných situací a někdy to klidně může vést k bolesti a občas až ke smrti. Ale o to víc bychom se měli snažit být věrní, protože nám říká, že až zde bude s námi, tak „smrti již nebude, ani žalu ani křiku ani bolesti již nebude.” (Zj 21, 4)
Měli bychom vyslechnout Ježíšovu výzvu: „Jděte tedy a čiňte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal.” (Mt 28, 19-20) Dnes máme možnost sdílet evangelium, ale přijde den, kdy už to nepůjde. To bude den, kdy Bůh s námi bude přebývat. Je to výzva pro všechny, abychom byli světlem pro nevěřící, aby mohli spolu s námi sdílet radost těchto budoucích událostí. Sám vím, jak je to mnohdy těžké, ale není to nemožné.
„Neboť první věci pominuly.” (Zj 21, 4) Hřích už nebude vládnout nad námi. V tento den se budeme pouze radovat v Boží slávě, ale jsme na to dnešní den připraveni? Můžeme s čistým svědomím říct, že jsme hodni toho, aby mezi námi Bůh přebýval?
Otakar Bulík (Cheb 1)
